Ten, který vytvořil hromádku

Patří mezi savce, do čeledi krtkovití a kmenu strunatců. Jeho český název patří 13 rodům.
Nejznámějším je krtek obecný, který kdysi inspiroval Zdeňka Milera k vytvoření postavičky, kterou všichni tak důvěrně známe.
Zvířátko je menší černý hmyzožravec, žijící na polích, loukách, v parcích a zahradách. Žije v několika decimetrech pod zemí. Vytváří chodby obytné, ale i okružní, kam se vydává za potravou. Při této činnosti vytváří na povrchu země krtiny, chcete-li krtince.
Ve chvíli, kdy na zahrádce nějakou spatříme, netoužíme ho najít a pomazlit se s ním, ale začneme vymýšlet způsob, jak nejlépe a co nejrychleji se ho zbavit. Ono takové zničení veškerých květin, nebo zeleninové úrody, dost naštve.
krtek na kmeni
 
Samec má asi 12 cm dlouhé válcovité tělo. Samice je o něco menší. Zrak má špatný, protože má malé oči skryté za chlupy. Čich a sluch má naopak dost vyvinutý. Uši jsou jen malé výstupky na kůži. Srst má obvykle tmavě hnědou, ale existuje řada odstínů.
 
Přední tlapky má uzpůsobené k hrabání. Jsou vyvrácené s velkými drápky a svalnaté. Na předních má deset „prstíků“. Zadní nohy má menší a ocásek je dlouhý 2 až 4 cm.
Hloubí dva různé typy tunelů. První je kousek pod povrchem, to je v době, kdy pátrá po samičkách a druhý 5-20 cm, ve kterých žije a schovává potravu. Jejich délka může dosahovat až několik stovek metrů.
Obvykle se dožívá 2-5let.
 krtek na krtině
Jeho potravu tvoří převážně bezobratlí živočichové, které vyhledává pomocí čichu a sluchu a vyhrabává je svým ostrým čumáčkem. Živí se hmyzem, larvami, ještěrkami, ale dokonce je schopný ulovit si žábu, či myš. Právě jsem posmutněla, protože jsem zjistila, že by se ve skutečnosti s těmito zvířaty nekamarádil.
Když najde žížalu, kousnutím do nervového centra ji ochromí a schovává si ji do své „spíže“ na horší časy.
Denně dokáže zkonzumovat tolik potravy, co sám váží.
 
Březost trvá čtyřicet dní a na svět bývá přivedeno 3-7 mláďat. Rodí se v březnu až v dubnu. Jsou slepá, holá, ve velikosti fazole. Tři týdny pijí mateřské mléko, pak začnou sama lovit.
Pohlavně dospívají asi v druhé polovině prvního roku života a k rozmnožování obvykle dochází následující jaro.
Krtek východoamerický je 16 cm dlouhý a váží kolem 75g. I přesto, že má mezi prsty na zadních nohách plovací blány, není vodním živočichem. Žije v suché, lehké až písčité půdě. Nory si vyhrabává těsně pod povrchem, ale krtiny vyhrnuje méně často než ostatní druhy.
Krtek bělohlavýse řadí mezi chvostoocasé. Má krátký tlustý a dlouze osrstěný ocas. Obývá jedině suchá místa.
Krtek hvězdonosý žije v blízkosti sladké vody a do ní se také vydává. Vyskytuje se v Kanadě a na východě Spojených států. Je velký 18-19 cm, ocas je dlouhý 6-8 cm, váží kolem 450g.
Energetické zásoby v podobě tuků se mu ukládají v ocasu, který mu v zimě tloustne.
Chodby mívají hloubku 5-60 cm pod povrchem a často ústí pod vodní hladinu. Živí se plži, pijavkami, malými rybami a půdním i vodním hmyzem.

Ten, který vytvořil hromádku
Ohodnoťte příspěvek