Budeme z toho něco mít?

Lithium patří podle surovinové politiky ČR ke strategickým surovinám. V Česku se nacházejí podle odhadů asi tři procenta světových zásob – většina na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese.
Od loňského podzimu má všechna povolení k těžbě u Cínovce na Teplicku společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Lithium chce těžit povrchově. Hlubinou těžbu pak v lokalitě plánuje společnost Geomet, kterou vlastní právě australský European Metals Holdings (EMH).
zaměstnanci call centra

Co je lithium?

  • alkalický prvek, potřebný při výrobě baterií mobilních telefonů nebo elektromobilů
  • poptávka po tomto alkalickém kovu roste
  • získá se oddělováním lithné slídy na separační lince z již vytěžené suroviny skladované na odkališti – teoreticky nestojí nic v cestě v zahájení výroby

 

V odkališti je lithium za dvě miliardy

„Mohli bychom začít separovat za dva až tři roky, celá těžba by probíhala přibližně pět let,“ popsal nejbližší plány finanční ředitel RSJ Libor Winkler. Postavení linky a následná logistika si podle něj vyžádá náklady ve stovkách milionů korun. Zaměstnat by projekt měl asi osmdesát lidí.
Na odkališti v Cínovci smí Cínovecká deponie zužitkovat 680 tisíc tun suroviny. V ní by se podle průzkumů mělo nacházet množství slídy, ze kterého lze následně získat přibližně 11 130 tun uhličitanu lithného, tedy po finální úpravě 2 100 tun elementárního kovového lithia, které se používá v bateriích do notebooků, telefonů nebo elektromobilů.
 statistiky na pc
Separace lithných slíd by mohla začít za dva až tři roky.
 Teoretická cena získatelného uhličitanu lithného by při současné hodnotě přibližně 6 760 dolarů za tunu (jedná se o údaj z letošního léta) činila 75,2 milionu dolarů, tedy v přepočtu asi 1,9 miliardy korun. Pokud ale bude CD prodávat lithnou slídu, bude tak muset činit pravděpodobně za nižší ceny.

Summary
Budeme z toho něco mít?
Share